Směrnice EU o kolektivním odškodnění posiluje práva spotřebitelů v EU a standardizuje jejich vymáhání. Směrnice od listopadu 2020 mimo jiné usnadňuje žaloby o náhradu škody a nově upravuje řízení o soudním zákazu. Německo mělo směrnici implementovat do 25. prosince loňského roku.
"Od minulé neděle musí soudy členských států uplatňovat nová pravidla, ale zatím neexistuje žádný zákon, který by směrnici implementoval," stěžuje si na nařízení Iwona Szczeblewski. Sdružení prostřednictvím své kanceláře v Bruselu zaslalo v pondělí písemnou stížnost Evropské komisi.
Směrnice, která je politickou reakcí na aféru Dieselgate, je v Německu nezákonně odkládána. To není překvapivé: "Vlastně bychom byli překvapeni, kdyby byla implementována včas a dokonce dostatečným způsobem," vtipkuje Szczeblewski. Nyní je však situace ještě horší, než jsme se obávali. EuroConsum si téměř přeje, aby byla směrnice implementována alespoň podle posledního návrhu s "hrubými chybami", které obsahoval, protože nyní se v důsledku neimplementace stal zákon "z velké části nefunkční".
Dalekosáhlé důsledky pro přeshraniční sdružovací akce
Směrnice skutečně stanoví, že sdružení se mohou registrovat pro přeshraniční akce. Kritéria pro to jsou v celé EU stejná. "Německo však bohužel nemá ani pravidlo o příslušnosti pro registraci, takže ani nevíme, kam žádost o registraci poslat," postěžoval si Szczeblewski.
Původní právní základ, tzv. směrnice o soudních příkazech (směrnice 2009/22/ES), pozbyl platnosti v noci z 24. na 25. června 2023. V současné době EuroConsum neví, jakým způsobem mohou sdružení z jiných členských států EU nadále podávat žaloby u německých soudů. "Kolegové, například z Jižního Tyrolska, nyní své případy v nejhorším případě prohrají," obává se Szczeblewski.
Nejistota se týká i samotné společnosti EuroConsum. Ačkoli je sdružení kvalifikovaným subjektem podle německého práva, vede řízení v mnoha státech EU. "Například minulý týden jsme preventivně podali dvě žaloby k německým soudům týkající se nezákonné zdravotní reklamy na doplňky stravy ze strany společností z Belgie a Nizozemska, protože nejistota pro nás byla v souvislosti s implementací směrnice o kolektivních žalobách v Belgii, respektive v Nizozemsku příliš velká. "Při zpětném pohledu to bylo správné rozhodnutí, protože v současné době již nemáme právo podávat žaloby v Belgii a Nizozemsku." zdůrazňuje jednatel společnosti EuroConsum s ohledem na skutečnost, že Německo neumožnilo registraci přeshraničních žalob. Dřívější základ pro právo žalovat v přeshraničním řízení v jiném státě EU však přestal existovat s uplynutím 24. června 2023.
EuroConsum trvá na uplatňování směrnice a oznamuje testovací případy
"S ohledem na judikaturu Soudního dvora EU se od nynějška budeme vůči soudům chovat tak, jako by byla směrnice transponována včas; to platí například pro nové povinnosti předkládat informace dotčeným kruhům," uvedl Szczeblewski a dodal: "V současné době stále zkoumáme, zda budeme ze směrnice odvozovat také nároky vůči třetím stranám, alespoň v jednotlivých případech; víme, že je to velmi kontroverzní, ale považujeme za dobře odůvodněné odvozovat nárok ze zásady účinného výkonu práv podle článku 47. Na otázku, zda bude existovat zkušební případ, odpověděla, že "to je v drtivé většině pravděpodobné".
ESD již v několika případech objasnil, že směrnice jsou přímo použitelné ve vztahu mezi státem a občanem i po uplynutí transpoziční lhůty, pokud jsou dostatečně určité a jednoznačné. Uznává se rovněž, že z pozdní a nedostatečné transpozice mohou vzniknout nároky na náhradu škody vůči členskému státu. Zda existuje také "horizontální účinek na třetí strany", tj. uplatnění ve vztahu mezi občany, je "velmi sporné". Nyní se nacházíme "na březích, pro které zatím neexistují mapy". Nyní se podíváme, jak se tyto země nacházejí.
Sdružení také zásadně zpochybňuje varování
Sdružení se také kriticky staví ke kontroverznímu nástroji dopisu o zastavení činnosti a uvádí, že v uplynulém roce bylo prohlášení o zastavení činnosti vydáno ve více než 50% německých případů sdružení. V první polovině letošního roku klesl počet právních sporů, které byly řešeny prohlášením o zastavení řízení, na "výrazně méně než 50%". "Je méně pravděpodobné, že dopis o zastavení řízení zabrání soudnímu sporu, než naopak," říká Natália Oráviková, která koordinuje právní službu sdružení.
Podle Orávikové za to pravděpodobně může především poradenská praxe v právnické profesi, která tvrdí, že dohoda o zastavení řízení je nevýhodnější než rozsudek. "Zaznamenali jsme, že německá vláda chce, aby dopis o zastavení řízení byl chápán jako údajně rychlé a levné východisko ze sporu, ale zřejmě jasná většina firem touto cestou jít prostě nechce." Vyvstává tedy otázka, říká Oráviková, kdo by zde měl být chráněn.
V EU již dlouho panují pochybnosti o užitečnosti varování. V této souvislosti občas zaznívá i termín "extravagance". Podle Orávikové pouze v Německu a Rakousku hraje varování vůbec ještě významnou roli. Vyslovuje vyhlídku, že EuroConsum brzy předloží návrhy, jak by mohl vypadat německý zákon bez varovného upozornění.
Doplňující informace:
- Čl. 197 odst. 1 SFEU a čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU upravují povinnost členských států poskytovat účinnou soudní ochranu, pokud jde o oblast, na kterou se vztahuje právo Unie. Článek 47 Listiny základních práv EU zaručuje základní právo EU na účinnou soudní ochranu.
- Směrnice EU o soudních sporech nevyžaduje upozornění (které se tam označuje jako konzultace), ale pouze je povoluje.
