Cenovky vidíte téměř každý den. Mají zpřehledňovat a vytvářet transparentnost. Přesto se o ně často vedou soudní a politické spory. V tomto článku odhalíme tajemství skrytá na cenovkách a prozradíme, jak profesionálové správně čtou cenovky, aby nepropásli výhodnou nabídku.
Hodně místa pro hodně informací?
Obchodníci si často stěžují, že cenovky jsou přeplněné. To by spotřebitele zneklidňovalo a dráždilo. Narativ lobbistických skupin pak pravidelně zní, že by se obchodu neměly ukládat žádné další informační povinnosti, protože to poškozuje spotřebitele. Co je na tomto narativu pravdy a čí je to vina?
Když se podíváme na typickou cenovku, jako první si všimneme, že je toho vizuálně hodně: ceny, základní ceny, obchodní název, výrobce, gramáž, čárové kódy: je toho hodně!
Mimochodem, často se přehlíží, že v mnoha maloobchodních firmách se etikety doslova "sundávají z role". To znamená, že šířka cenovky je zcela variabilní. Přehlednost je tedy nejen v oku pozorovatele, ale často vzniká také "vtěsnáním" informací na malý prostor.
Jak velká část prostoru je ale skutečně využita pro povinné informace? Zkontrolovali jsme různé cenovky a zjistili jsme, že řada údajů není zákonem vyžadována. Vůbec také neslouží k ochraně spotřebitele. Ten je ani nemá skutečně vnímat.
Na obrázku výše jsme zvýraznili informace, které jsou vyžadovány zákonem. Přitom jsme za povinnou považovali také informaci "At -30%" ve prospěch dané společnosti, i když to lze vnímat i jinak.
Výsledek: Pouze zelené plochy slouží k poskytování povinných informací. Jedná se o 45 % oblasti.
Čtěte cenovky jako pros....
Naše sdružení kontroluje cenové značky na spotřebitelských trzích po celé zemi a podniká právní kroky proti jejich porušování. Náš kontrolní tým je proto velmi dobře obeznámen s cenovými etiketami a přesně ví, jaká skrytá tvrzení lze na cenových etiketách nalézt.
Ukážeme vám, které z nich byste neměli přehlédnout a které můžete klidně vynechat. Podívejme se na typickou cenovku a pojmenujme informační pole čísly od 1 do 9:
[1] Označení výrobku
Označení výrobku je nutné hlavně proto, aby bylo možné přiřadit ke zboží etiketu.
[2] Konečná cena
Konečná cena nebo celková cena je cena, kterou je třeba za zboží skutečně zaplatit. Otázka, zda může (nebo dokonce musí) být zahrnuta záloha, je předmětem několika řízení a v současné době o ní rozhoduje Soudní dvůr EU.
[3] Základní cena
Základní cena pomáhá odhalit skryté zvýšení cen. Mezi cenovými údaji musí být vždy nejjasnější. U zboží ve vodném roztoku (nikoli však v olejovém roztoku) musí základní cena vycházet z odčerpané hmotnosti.
[4] Označení "jednosměrný" nebo "opakovaně použitelný".
Označení "jednorázové" nebo "opakovaně použitelné" znamená, že je třeba zaplatit zálohu. Opakované použití je ekologicky výhodnější model. Velikost písma je předepsána zákonem. Musí odpovídat velikosti (konečné) ceny.
[5] Obsah kontejneru nebo obchodní třída
Obsah balení musí být uveden na cenovce. Musí se jednat o skutečný obsah, nikoliv - jak se bohužel někdy stává - o teoretickou kapacitu vnějšího obalu.
U některých produktů, zejména u ovoce a zeleniny, je povinné uvádět také obchodní třídu (např. brambory, HK 2).
[6] Další informace (dobrovolné)
Často jsou poskytovány další informace k propagaci zboží. Tyto informace jsou dobrovolné a obvykle slouží k další propagaci.
[7] Časová specifikace (dobrovolná, určená zaměstnancům)
Často jsou na štítcích uvedeny časové údaje, například ve formě kalendářního týdne (zde: 42. týden) nebo je uvedeno datum. Tyto informace jsou dobrovolné a jsou určeny zaměstnancům. Informace například uvádí, zda zboží patří do brožurkové kampaně (zde: brožurka pro 42. kalendářní týden). Nezřídka se vyskytuje údaj typu KW1904. Ten označuje 4. kalendářní týden v roce 2019.
Někdy je v tomto bodě uvedeno i datum. Obvykle se jedná o datum poslední změny ceny.
[8] EAN (dobrovolný, určený zaměstnancům)
Na mnoha trzích je tento údaj uveden na etiketě (někdy také jako čárový kód). Na jedné straně lze toto číslo použít ke kontrole, zda tato etiketa skutečně patří k příslušnému výrobku, protože stejné číslo lze nalézt na obalu. Na druhé straně se používá při inventarizaci. Zaměstnanci s ručními skenery pak mohou automaticky zaznamenat EAN a následně pouze zadat počet ještě přítomných kusů zboží.
[9] "Disruptor" (nepovinné)
Tyto rušivé prvky mají spotřebitele upozornit na konkrétní výrobek.