Existuje mnoho zpráv o "úspěších" homeopatie a často se přidává potvrzující věta "Kdo léčí, má pravdu", aby se metoda ospravedlnila. Často to lidé komentují slovy: "Nevíme, jak to funguje, ale vidíme, že to funguje!
Tyto "účinky" jsou však směsicí tzv. kontextových účinků, které se objevují při jakékoli léčbě nebo vůbec jakékoli péči, a naprostého přeceňování osobních individuálních zkušeností a nemají s "metodou homeopatie" vůbec nic společného.
Individuální zkušenosti ve smyslu "Ale mně / mé rodině / mým pacientům v praxi to pomohlo!" jsou nepochybně "skutečné", jejich platnost pro toho, kdo je prožívá, je nesporná. Nikdy však nejsou základem pro obecně platné výroky. Jednak je jich příliš málo na to, aby prokázaly zásadní korelace, jednak jsou nevyhnutelně poznamenány takzvaným "konfirmačním zkreslením", většinou široce podceňovaným problémem vnímání, který činí náš osobní individuální úsudek velmi nespolehlivým. Jedním z převratných poznatků vědy je, že k obecně platným výsledkům lze dospět pouze tehdy, pokud jsou v nejrozsáhlejších studiích co nejvíce eliminovány všechny subjektivní vlivy (těch je ještě více než konfirmační zkreslení) (např. zaslepením všech účastníků experimentálních skupin i vedoucích studie a také hodnotitelů, srovnávacími skupinami, z nichž jedna dostává testovaný lék a druhá placebo nebo platnou standardní léčbu a mnoho dalšího). Jen tak se lze přiblížit pravděpodobnosti oprávněného tvrzení.
Takto provedené studie (klinické studie) nikdy neprokázaly výhodu homeopatické léčby oproti podávání placeba, pokud byly splněny nezbytné standardy kvality - mimo osobní individuální zkušenosti.
Dojem osobně prožívaného úspěchu, "účinku" homeopatie, je samozřejmě podpořen skutečně pozorovanými účinky. Nejde však o něco, co "homeopaté (zatím) nedokážou vysvětlit", jak se často říká. Dnes víme mnoho o tzv. psychogenních účincích léčby a o samoléčebných schopnostech organismu, a tak můžeme "účinky" homeopatie snadno vysvětlit.
Placebo efekt ("to mi udělá dobře") po ošetření nebo zkušenost s přátelskou "péčí" je jen jedním z nich. Není imaginární a může vyvolat i měřitelné reakce. Je pouze jedna věc, kterou nedokáže: vyléčit zjevnou nemoc. Pokud nemoc není samouzdravitelná a překročí - vysoký - práh schopnosti organismu uzdravit se, je homeopatie v koncích - i předtím těžila pouze z kontextových účinků a právě ze schopnosti uzdravit se, nikoli z účinku "vlastního" metodě. Homeopatie nefunguje nad rámec placeba, a to neospravedlňuje "lékařskou metodu". Mnoho každodenních věcí, které jsou vnímány jako příjemné, má totiž placebo účinky, aniž by někoho napadlo kolem nich budovat lékařský rituál a prodávat to jako terapii. A při běžné lékařské léčbě se placebo efekt také objevuje, jen se zde přidává specifický účinek vědecky podložené léčby.