Důvodů je několik: ačkoli homeopatie byla v Hahnemannově době pokrokem (vyvíjel ji od roku 1796 až do své smrti v roce 1843), byla samozřejmě chybná už tehdy. Metody, které používala většina tehdejších lékařů, byly brutální a pacienty oslabovaly - někdy až k smrti. Hahnemann se svou "lékovou terapií" těmto nebezpečným "léčbám" vyhnul a dosáhl působivých "úspěchů" jednoduše tím, že dal pacientům možnost, aby se znovu uzdravili sami.

Po nástupu vědecké medicíny v polovině 19. století homeopatie nevyhnutelně ztratila na významu, od 20. let 20. století zažívala určitý vzestup, který opět skončil s počátkem 2. světové války. Překvapivě se vzpamatovala až od 70. let 20. století se zcela novou image. V těchto letech získala image "přírodního, šetrného léku bez vedlejších účinků", vznikly velké a finančně silné lobbistické organizace, našla zastánce v organizované lékařské profesi a jejím představitelům se podařilo získat pro sebe výjimky v novém zákoně o léčivech z roku 1978, výjimky mimo jiné ze základních předpisů tehdy nového zákona: prokázání účinnosti na přísně vědeckém základě jako předpoklad pro status léku a přístup na trh s léky. Bez této výjimky, která existuje dodnes, by homeopatické léky již v roce 1978 neměly status léčivého přípravku, protože by se jim nepodařilo prokázat účinnost podle vědeckých kritérií.

Ale pacient vidí: homeopatii praktikují lékaři, kteří mají někdy dokonce oficiální "další titul homeopatie". Homeopatie podléhá poplatku za lékárnu. Zákonodárce přiznává homeopatii masivní zvláštní práva tím, že dispenzarizuje vědecky podložené důkazy o účinnosti. Téměř všechny zdravotní pojišťovny zařadily homeopatii do svého katalogu výkonů. Homeopatie je "populární" a "oblíbená", zejména díky svému klamavému obrazu "šetrné, přírodní a bez vedlejších účinků", který je šířen a pěstován homeopatickou reklamou i částečně nesmyslnou "poradenskou literaturou" a publicistickými články v různých médiích. Co má spotřebitel/pacient vnímat?

Hlas kritiky homeopatie je v posledních letech stále hlasitější a zřetelnější, ale nedolehne ke každému neinformovanému člověku a už vůbec ne k těm, kteří jsou o tom již dlouho přesvědčeni. Proto je osvěta o homeopatii ústředním zájmem ochrany spotřebitele ve zdravotnictví.